Každý artikl a rovněž i každou ceníkovou položku je možno vybavit unikátním čárovým kódem.
Práce na pokladně, recepci apod. se tí může významný způsobem zproduktivnit. Zcela ve shodě
s tím, jak se pracuje u pokladen v supermarketech. Místo výběru artiklu z menu se prostě čtečkou
kódu do odpovídající kolonky načte adekvátní kód. Ceník pak může být ve formě listů papíru s čárovými
kódy na pokladně jako předloha.
Kódem je možno rovněž vybavit i každý pracovní scénář a z tohoto pohledu mohou být tedy i
akce na pokladně identifikovány kódem. Protože se jedná o kód jiný než u artiklů nebo ceníkových
položek, software to pozná a může se zachovat patřičně jinak.
Operátor tedy může vždycky celou svou práci udělat pouze myší a klávesnicí nebo alternativně celou
nezbo z části pomocí odečtení čárového kódu.
Práce pomocí menu, myši a klávesnice je standardní a nemusíme ji dále popisovat. Zkusme ale
zpřesnit představu o práci POUZE pomocí čárového kódu takto:
a) Na klávesnici se pomocí F10 navolí přechod do modu "Čárový kód". Tím se software dostane do stavu, že i příkazy a parametry bude dedukovat z určitých číselných kódů.
b) Řekněme, že klient si chce koupit na recepci limonádu L a vitaminové kapsle VK.
c) Pokladní pomocí čárového kódu z knížečky úkonů sejme kód Prodej
d) Pak sejme kód limonády L
e) Pak kód vitaminových kapslí VK.
f) Pak sejme kód z kartičky klienta, má-li jakou - tím se případně dohledá, komu se prodává.
g) Pak sejme kód Hotovo - rozjede se tisk dokladu, operace se zaúčtuje do Historie a JE TO.
Bližším zkoumáním zjistíme, že bod c) je vlasntě nadbytečný. Body d-f by se mohly provést v libovolném
pořadí. Mlčky přepokládáme, že počet kusů prodaného zboží je vždy 1. Ale i běžné počty kusů
by mohly být zakódováby vhodným čárovým kódem.
Je tedy jasné, že vlastně každá vhodná sekvence čárových kódů se dá pomocí software
interpretovat cca takto:
Není náhodou daný kód kódem Hotovo ? Pak vememe dosud zadané kódy a dokončíme akci.
Není daný kód číslem nějaké permanentky nebo klientské karty ? Ano - víme o jakého klienta jde.
Není daný kód kódem ceníkové položky ? Ano - víme, co se prodává. Nebo naopak naskladňuje.
Není daný kód kódem artiklu ? Ano - pak se asi bude něco dělat se Skladem.
Není daný kód kódem číslice 1-9 ? Pak tedy se předchozí ceníková položka bere 1x-9x.
Není daný kód kódem nějakého scénáře ? Pak se má provést. Tedt tisk dokladu, tisk kartičky, cokoli ...
Je tedy možno na základě úvahy chtít implemetovat takto zjednodušené scénáře. Zejména tam,
kde není nutno vypisovat adresy, jména apod. se tak zcela odbourá používání klávesnice.
Z předešléo je snad jasné, že zdokonalování aplikace čárového kódu je možné, ale vhodné je až poté, co
aplikace jako taková je "usazena". Tedy nejprve se bude ovládat klasickým způsobem, poté se natisknout
vhodné ceníky, přidělí čárové kódy a je možno přejít na masivnější použití čárového kódu.
Index kapitoly