Smyslem načíslování je přidělit vzorkům laboratorní čísla. Do databáze se tedy zavádějí záznamy,
kde s výjimkou laboratorního čísla a okamžiku registrace do databáze nejsou už žádné údaje.
Vzorky mají pouze číslo, v probarvovaných pohledech se jeví jako modré a předpokládá se, že údaje
ze žádanek budou opsány někdy časem, až bude mít obsluha na příjmu na to čas.
Číslování zahájíme v základní poloze programu, do které se dostaneme buď po nastartování nebo
stiskem tučného křížku v levé horní části programu. Obrazovka bude vypadat následovně:
Pak si na světle žlutém knoflíku (nejvíce vpravo) přivoláme menu akcí a tam si vybereme Číslování
vzorků. Rozjede se formulář:
a v něm vyplníme vlastně jenom laboratoř - písmenko, kam chceme vzorky dávat. Systém po každém stisku
Provést (stejně tak možno i F4 nebo pořád "odmávání" pomocí Enter) přidělí nové číslo a to nám v dialogu
oznámí - opisujeme ho na misku, štítek apod.
Čísla nemusejí jít nutně popořadě - to kdyby náhodou na jiném počítači nekdo dělal stejnou činnost.
Jakmile je číslo jednou přiděleno, už se k němu nedá vrátit, každý vzorek tedy dostane unikátní.
Pokud přidělujeme čísla pro několik laboratoří, rozdělíme si nejprve vzorky a při změně mezi skupinami
jednoduše změníme písmenko laboratoře.
Stane-li se, že ukvapeně přidělíme číslo a nemáme vzorek, pak takový záznam stornujeme, aby byla
patrnost, že se nejedná o chybu laboratoře ale normální administrativní úkon. Můžeme také toto
"plonkové" číslo využít, pokud hned v zápětí se odpovídající materiál objeví.
Pokud jste dospěli až sem, pak jste číslování vzorků zvládli a nebude už pro Vás problémem.
Zkuste si cyklus číslování opakovaně několikrát, abyste získali rutinu...
Aktualizováno dne 20001027. Komentář: info@jlabs.cz