Rozhraní na nadřízený IS nemocnice je věcí každé instalace. Vlastní laboratorní systém je koncipován jako zcela
autonomní, v ideálním případě ale může být důsledně provázán s nadřízenými systémy a to oboustranně.
Po technické stránce se předpokládá implementace rozhraní pro předávání údajů v obou směrech a to nejlépe pomocí
JDBC konektivity. V tom případě s nadřízeným systémem komunikuje pouze server systému. Je možná rovněž i komunikace
přes sdílené soubory metodou on-demand. Tento druhý způsob komunikace je určen pro systémy postrádající JDBC
konektivitu. Nadřízenému informačnímu systému se předávají místo dotazů textové soubory obsahující specifikaci
požadovaných dat a očekává se pak odpověď v podobném tvaru. Výsledky jsou ukládány podobně jako individuální soubory
na sdílenou diskovou oblast, typicky NFS. Žádanky jsou očekávány opět na sdíleném disku a laboratorní systém je
dokáže aktivně vyhledávat.
Pro implementaci je důležitý tento výčet údajů, které systém dokáže akceptovat resp. produkovat. Konkrétní
formát výměny nebo pojmenování položek jsou de-facto libovolné počínaje striktně databázovým a konče výměnou
souborů typu .TXT, .CSV apod.
Údaje o pacientovi - předávání formou žádanky, on-line přístup do registru:
Identifikace - existuje-li centrální identifikátor pacienta
Demografické souřadnice - jméno, příjmení, rodné číslo, ...
Souřadnice o pojištění - pojišťovna, typ úhrady, ...
Údaje o vzorku / žádanka - předávání formou žádanky, on-line přístup do registru:
Verbální popis vzorku (pozor, detailní klasifikace vzorků resp. materiálů je vesměs až věcí laboratoře samotné)
Identifikace odesílajícího lékaře, pracoviště, oddělení apod.
Datum a čas odběru
Centrálně spravované číselníky - občasná aktualizace:
Struktura nemocnice (oddělení, nákladová střediska, primariáty, lékaři, ...)
Agenda externí klientely (extramurální služby)
Produkované výsledky - on-line předávání do centrálního systému:
Textová podoba doprovázená libovolným data-setem pro věcnou identifikaci, tedy souřadnicemi pacienta, odesílajícího lékaře, klasifikace vzorku, ...
Produkované účetní podklady - občasné předávání:
Podle konkrétního centrálního vyúčtovacího systému denně, on-line, měsíčně atd.
Konzumované výsledky - on-line využívání dat z centrálního systému:
Trasa pohybu pacienta po nemocnici
Výsledky jiných vyšetření apod.
V ideálním případě je na procedurální úrovni rozhraní využívano takto:
Zařazování vzorku do laboratoře:
a) Podle centrální nebo jiné identifikace pacienta se přejímají souřadnice pacienta a pojištění
b) Podle elektronické podoby žádanky se přebírají údaje sub a) a souřadnice odesílajícího lékaře / pracoviště
Rutinní práce na laboratoři:
c) Podle potřeby se zpřístupňují dostupné výsledky daného pacienta z jiných vyšetření a případně i z lůžkové či ambulantní agendy. Předpokládá se identifikace centrálním číslem pacienta a možnost získat jedním dotazem celou řadu recentních zápisů do pacientské dokumentace bez ohledu na typ. Obvykle se však jedná o biochemické výsledky či o náhled na pacientskou dokumentaci u komplikovaných pacientů.
d) Existuje-li nezávislý konzultační systém nebo systém řízení spotřeby atb, pak náhlaed na relevantní záznamy daného pacienta. (Jinak jsou oba tyto subsystémy volitelnou součástí našeho systému)
Produkce výsledků:
e) Předběžné i definitivní výsledky se odesílají do centrálního datového skladu.
f) Tytéž výsledky jsou volitelně přístupné webovým rozhraním našeho systému, doporučuje se ale používat centrální systém, existuje-li.
Produkce povolenek a protokolů o konziliích / konzultacích:
g) Zcela jako u výsledků
Produkce účetních údajů:
h) Vyúčtování probíhá během práce na laboratoři automaticky podle relativně složitých pravidel. Data jsou podle potřeby centrálního systému předávána v lokálně obvyklém formátu a v obvyklé frekvenci. Systém ale vede zcela autonomní a kompletní vyúčtovací agendu sám.
Produkce statistických údajů a údajů nevázaných na konkrétního pacienta:
i) Případ od případu podle konvencí centrálního systému. Typicky na nemocnicční web.
Existence nebo neexistence kterékoli komponenty rozhraní nemá na činnost systému zásadní vliv. Obecně platí,
že pokud například existuje centrální registr, práce na laboratoři to jenom zjednoduší. Každopádně je ale
možno vždy všechny údaje pořizovat manuálně ať díky neexistenci nebo jen dočasné nedostupnosti komponenty rozhraní.
Výše uvedený výčet komponent není nutně definitivní - je-li možné nebo vhodné využívat jakýchkoli jiných datových
zdrojů, systém je schopen to akceptovat rovnou nebo s minimálními konfiguračními úpravami.
Pojmenování položek, rozsah i kódování znaků jsou vesměs irelevantní, systém si data sám konvertuje do vnitřní
podoby. Produkovaná data naopak konvertuje do podoby požadované.
Existuje-li možnost výměny dat samopopisujícím formátu, kupříkladu XML, zjednoduší to konkrétní implementaci.
Jiným obvyklým formátem, kterým je možno oboustranně s laboratorním systémem komunikovat, jsou pojmenované
hodnoty, tedy forma rovnic. Například formát žádanek v MNUL je takovýto
-------------------------------------------------------- TRTYPE=AE CENTRALID=05997615 RC=641011/0569 IDZADANKY=JA028103 PRIORITA=RUTINA PRIJMENI=Pokus JMENO=Petr POHLAVI=M KOMENTAR=K+C DIAGNOZA=K50.1 POJISTOVNA=111 CPOJISTENCE=6410110569 ICZADATELE=59001126 ODDELENI=GASL SPECIALIZACE=GASL ZADLEKAR=MUDr.prim. Jan Chrastava . --------------------------------------------------------
Formát textových souborů je pro jednoduchost vždy očekáván i produkován jako DOSový, tedy konce řádků
jsou dvojice znaků CR a LF. Kódování češtiny pak Win1250 implicitně, jinak podle konvencí XML.
Rejstřík kapitoly
Nadřízená kapitola dokumentace
Aktualizováno dne 20001019. Komentář: info@jlabs.cz