Systém po spuštění rozjíždí přihlašovací dialog. Vyplňuje se v něm zkratka (login) oprávněného uživatele
a jeho heslo.
Způsob správy hesel je popsán níže a každá instalace může používat jinak přísný režim
přihlašování. Dokud není zadán oprávněný uživatel podle Tabulky Uzivatele, se systémem není možno nijak
pracovat.
Jakmile se přihlášení povede, je jasné, kdo program spustil a na jehož "triko" bude provozován.
Program je od výrobce konfigurován tak, že existuje hned několik různých pracovních profilů, navíc je možno
si vytvářet vlastní profily a to i na bázi jednotlivých uživatelů. Po instalaci systému jsou vidět různé ikony,
které odpovídají těmto profilům:
PROFIL-PRIJEM - velmi omezená funkcionalita soustředěná na práci s příjmem a administrativní agendou, tedy
evidencí lékařů apod. V tomto profilu se nedefinuje pracovní tým, funkce na práci s knihou jsou zablokovány.
PROFIL-HOST - opět omezená funkcionalita, určeno například lékařům z jiného oddělení, kteří si přijdou
do naší laboratoře něco zkoumat a my jim to chceme v omezené míře dovolit. Nedefinuje se tým.
PROFIL-REVIZOR - podobně omezená funkcionalita, určeno k vyhledávání starých výsledků. Nedefinuje se tým.
PROFIL-LABORANT - určeno pro práci laboranta bez lékaře. Nedefinuje se tým.
PROFIL-TISK - Nedefinuje se tým, určeno pracovníkovi, který spooluje výsledky na tiskárnu.
PROFIL-LEKAR - příklad personalizovaného profilu.
Implicitní profil je tedy úplný bez omezení.
Administrátorský profil je instalován obvykle jenom na jeden počítač.
V laboratoři jsou ovšem k práci zhusta zapotřebí hned aspoň dva - lékař a laborant. Proto se ihned s výjimkou
omezených profilů rozvíjí dialog, ve kterém se určuje, kdo vlastně tvoří tuto dvojici právě teď.
Přihlášení je možno měnit za běhu bez restartu k systému.
Typicky je přilogovaným uživatelem lékař a on je i lékařem v týmu. Přípustné jsou ale i situace,
kdy program spustí uživatel A a nastaví tým B+C.
Kdekoli je možné, že se systémem pracuje jenom lékař nebo jenom laborant, je lépe do databáze uživatelů
zavést fiktivního lékaře i laboranta, který má význam "nikdo".
Sledování týmů pracujících se systémem je součástí správné praxe na sledování toho, kdo a kdy se vzorkem
pracoval.
Správa hesel a přístupů je jednoduchá. Hlavně platí, že uživatel systému nemá nic a priori společného s
uživatelem Windows. Je ale dobrým zvykem šetřit paměť uživatelů a tu se hodí mít stejný login
k počítačům i k systému. S heslem ale raději ne takto.
Hesla je možno uchovávat v databázi buď viditelná (plain) nebo kódovaná (scrambled). Záleží na úrovni
požadované bezpečnosti. Nevýhodou kódovaných hesel je to, že lidé je často zapomínají a pak ani
administrátor nemůže heslo objevit, může ho pouze smazat a pak se pro daného uživatele zavede nové.
K práci s hesly slouží volby na blankytně modrém knoflíku, tam je rovněž i dialog na změnu přihlášení i na ověření
toho, zda systém správně chápe, pro koho vlastně pracuje. Program vypadá po spuštění takto:
V horním titulku aplikace se objevuje šifra tvaru PřihlášenýUživatel(LékařTýmu+LaborantTýmu)@Počítač(Seznam aktivních databází),
podle toho je možno se orientovat okamžitě.
Tam, kde se nepožaduje žádná zvláštní bezpečnost, je možno systém uvést do stavu, kdy jsou jak přihlašování, tak
i výběr týmů potlačeny a identita i oprávnění se odvozují například od loginu k Windows. I to je možné - v mikrobiologické
laboratoři mohou data nakonec chránit svou přítomnosti i sami mikrobi. Vážněji: je-li laboratoř "pod zámkem", je možno
přistupová pravidla relaxovat nebo je svěřit přihlašování do domény.
