JLabs.MBIO-VFN.SetUp
Seznam laboratoří. Ke každému písmenku v abecedě přísluší určitá část provozu. Dělení může odpovídat odbornému
hledisku, může být zaměřeno na interní/externí klientelu apod. Obvykle jsou obsazena písmenka těmito defaulty:
K - konzultace, M - mykologie, S - serologie, T - TBC, V - virologie.
Seznam biologických materiálů. Doporučuje se zůstat u defaultní konfigurace a tu případně za provozu obohatit
o ty materiály, které defaultní konfigurace neobsahuje. Bude jich minimum a pro začátek je možno vybírat nejpodobnější
materiál.
Seznam výkonů účtovaných za zpracování materiálů na bakteriologii. Jsou to ty výkony, které budou vyúčtovány vždy
z toho titulu, že odpovídají technologii zpracování. Další výkony budou případně vyúčtovány již cíleně s ohledem na
prováděná vyšetření, testy, stanovení citlivostí apod. Zde se jedná o defaulty vyúčtované i kdyby se nic jiného než
zpracování materiálu nedělalo. Doporučuje se ponechat defaulty a zkontrolovat je.
Seznam bakteriologických vyšetření. Tedy věci jako MOP, Aerobní kultivace, Anaerobní kultivace, Meningokoky kultivace apod.
Jsou to ucelené úkony, které se samostatně dostanou do výsledku ve vlastní sekci a také se samostatně vyúčtují.
Doporučuje se ponechat defaulty a zkontrolovat je.
Seznam serologických a virologických metod. U těch, které obsahují de-facto několik testů, uvést každý test
a také jak se má účtovat. Do výsledků jdou metody každá ve vlastní sekci, každá může mít jinak strukturovaný
výsledek.
Pro řádově čtyři materiály, konkrétně absces-hnis, krev, moč a mok, udělat podklady na mustr, který se má
zobrazit v grafickém zápise jako základní default odvozený z faktu, že se zpracovává uvedený resp. podobný materiál.
Doporučuje se použít defaulty a ty pak stratifikovat. Jedná se o sekvence typu Primokultura,Mikroskopie,Půda A,Půda B,Pomnožení,Půda C,Půda E,...
Podobné mustry naznačit i pro bakteriologická vyšetření.
Seznam používaných půd, jejich zkratky a mají-li nějakou specifickou barvu, pak i tu, aby jim odpovídající razítka
v knize měla podobnou.
Pro každou laboratoř nebo případně separátně pro bakterku, serologii a tbc dát pokyny, na jaké horké klávesy
je třeba navěsit jaké akce. Je možno vyjít z defaultů. Cílem je, aby obsluha v dané laboratoři měla co možná nejrychlejší
cestu k frekventovaným zápisům. Pakliže třeba na TBC je častým úkonem otisknutí razítka "Negativní", vyplatí se
vybrat klávesu, třeba Alt+N, kterou se zapis provede.
Zrevidovat údaje, které databáze má u každého vzorku. Ne nutně všechny potřebujete, defaultní verze obsahuje raději více než
méně.
Úpravy konfigurace se typicky dělají z JLabs on-line, jenom ty iniciální jsou trochu složitější, protože vaše laboratoř má
různé zažité obraty a zvyky.
Sestavy citlivostí. U diskové citlivosti zvolit, zda se bude evidovat i průměr zóny nebo ne. To je možno nakonec
změnit i posléze. U každé požadované sestavy dát vektor použitých antibiotik podle zkratek a případně i preferenci, zda
se má jednat o například dva sloupečky po osmi nebo jeden dlouhý sloupeček. Razítka mohou vypadat analogicky, jako různé
testovací sady apod. Rozhodnete-li se pro evidenci průměrů zóny, nutno u každého antibiotika dát i breakpoint. U MIC
rovněž, tam se naznačuje i iniciální koncentrace, kterou řada ředění pro dané antibiotikum začíná.
Složité zónové razítko: Disková citlivost stafylokoky - varianta se zónami AMC=5,CMP=6,COT=7,ERY=8,LIN=9,GEN=10,OXA=11,CLT=12,TET=13,OFL=14,FUR=15 CIP=20,CTX=20,CXT=20,CLI=20,SPI=20,VAN=20,IMI=20,SCF=20 BAC=11,NEO=11,RIF=11,AMI=12,TZP=9,MUP=17 FR1,Fr2,FR3,FR4,FR5,FR6 Komentář: První řádek definuje nápis, tedy shrnutí toho, co to vlastně je za razítko Druhý až čtvrtý řádek každý definují sloupec v sestavě. Vždy to je zkratka antibiotika a za rovnítkem breakpoint. Pátý řádek říká, že chceme nechat ještě šest volných kolonek na dopisování antibiotik z ruky. Tam se žádný breakpoint neudává, protože nevíme dopředu, jaké antibiotikum tam případně doplníme. Složité MIC razítko: serie3=AMP,AMS,CZL,CRX,CXT,CTX,CPR,CMP,TET,COT,TRI,FUR atb=AMP,,6,2 atb=AMS,,6,3 atb=CZL,,6,2 atb=CRX,,6,2 atb=CXT,,6,2 atb=CTX,,4,2 atb=CPR,,5,3 atb=CMP,,6,2 atb=TET,,6,1 atb=COT,,7,5 atb=TRI,,4,0 atb=FUR,,7,5 serie3=PIP,PPT,CTZ,CPM,GEN,NET,AMI,COL,OXO,CIP,MER,AZT atb=PIP,,6,4 atb=PPT,,6,4 atb=CTZ,,4,2 atb=CPM,,4,1 atb=GEN,,5,2 atb=NET,,5,2 atb=AMI,,6,3 atb=COL,,6,2 atb=OXO,,5,3 atb=CIP,,4,0 atb=MER,,4,2 atb=AZT,,5,3 column=25 line=3 next=FR1 serie3.free=FR1,FR2,FR3,FR4,FR5,FR6Vzhledem k tomu, že sestav není ohromující množství, uděla JLabs podle aspoň trochu srozumitelných podkladů všechny iniciálně nutné sestavy a časem se pak již dají odklonováním z podobných dělat další. Je důležité vědět, že breakpointy jsou lokální vůči dané sestavě. Třeba proto, že se jedná o testy určené na stafylokoky apod.