Jednotkou evidence nejsou vlastně ani tak počítače jako jejich síťová rozhraní, síťové karty.
Některé počítače totiž mohou mít karet více, zejména ty, které plní funkci routerů nebo serverů
podsítí. U složitých podnikových sítí se předpokládá dekompozice na podsítě a funkce DHCP
resp. DNS tam pak zastává více počítačů a každý má na starosti určitou část sítě.
Dobrou praxí je evidovat v centralizované databázi všechna rozhraní a tedy i karty počítačů, které
mají IP adresu přidělenu staticky a nezískávají ji přes DHCP. To budou typicky důležité servery, routery,
firewally apod. Ale tento výčet není nutně úplný.
Každá síťová karta má tzv. MAC adresu, je to dvanáctiznakové hexadecimální číslo, obvykle se
znázorňuje jako šestice dvouciferných hexačísel. Je to unikátní identifikátor karty a počítač
získávající přes DHCP konfigurační údaje se "prokazuje" tímto číslem, tedy MAC adresou.
Říká se jí rovněž fyzická adresa.
K MAC adrese se přiřazuje po bootu IP adresa, což je čtveřice dekadických čísel mezi 0 a 255.
Adresy je sice možno přidělovat zcela dynamicky, tedy počítače dostanou tzv. volné leasy
tak, jak se vyskytnou, ale dobrou praxí v podnikových sítích je, aby stejný počítač dostával
přidělenu stejnou adresu vždycky.
IP adrese pak odpovídá symbolické jméno počítače. Pozor na to, že to nemusí korespondovat
se jménem, kterým se prezentuje počítač pod systémem Windows. Tam může každý uživatel do
kolonky Identifikace napsat cokoli ...
Přicházíme nyní k důležitým pojmům naší evidence. Předně to jsou zóny. Odpovídají rozdělení
podnikové sítě na podsítě. Ve schématu tvorby IP adresy jim přísluší určitý počet bitů,
typicky to bývá 16 nebo 24 horních bitů, ale ne nutně se musí jednat o násobek 8mi.
V krajním případě může mít podnik jenom jednu zónu, ale není to vhodná praxe. Jakmile
se v jedné zóně vyskytuje bez další struktury třebas 1000 nebo 5000 počítačů, pak je
hladký tok dat rušen různými služebními pakety různých protokolů nad únosnou mez.
Zóny budou mít typicky celou řadu svých serverů pro infrastrukturní služby - může to být fyzicky
samozřejmě vždy jeden počítač. Zóna jako taková se chová jako autonomní jednotka a má svůj
DHCP server, například. Při výpadku kdesi ve firemní síti se tím získává větší robustnost. Oddělení,
které není výpadkem zasaženo, může normálně fungovat, tedy uvnitř své podsítě. Zóna bude mít
typicky jméno "hq.firma.cz" nebo "pobocka.firma.cz".
Zóny mohou být členěny na Skupiny. Ty nemusí mít vlastní servery, ale odpovídají spíše logickému
členění adresního prostoru na různá faktická oddělení nebo filiálky. Zabírá-li zóna kupříkladu
horních 16 bitů, necháme Skupinám obhospodařovat dalších 8 (tedy až 256 Skupin) a
uvnitř skupin pak už evidujeme jednotlivé počítače. Zase ale 8 je jenom příklad. Můžeme třeba
chtít jenom 16 skupin, ale v každé mnohem více počítačů. Skupiny nemají vlastní zónové jméno,
ony jenom do nějaké skupiny patří. Můžeme pak tedy mít počítače pojmenované "sklad.hq.firma.cz"
a "reditel.hq.firma.cz". Oba jsou ve stejné IP doméně, prakticky jsou ale v různých skupinách
a poznáme to třeba podle předposledních 8-mi bitů. Skupiny jsou spíše pojem estetický než
technický. Vedou k lepšímu pořádku, ale dalo by se postupovat i bez nich.
Ovšem lze je chápat i jako nejmenší organizační celek, s nímž pak lze manipulovat
(hromadně ho přesunout do jiné zóny apod.).
Uvnitř skupin jsou pak již jednotlivé karty, rozumí se typicky počítače. Vedle vitálních údajů
může databáze SysDHCP obsahovat i další byrokratické údaje. Tím se rozumí typ počítače, umístění
v budovách firmy nebo i pracovník, na jehož stole stojí. Cokoli. Díky použití VaxNt je možno
tabulky libovolně expandovat.
Kapitola sama pro sebe jsou aliasy. Známe je například z podoby různých www serverů které
ale běží na jediném počítači. Aliasy jsou organizační nástroj na to, jak oslovit jeden
počítač několika jmény, případně se dá vhodným místním jménem oslovovat nějaký vzdálený počítač.
Popisovat zcela detailně datové struktury tabulek je na tomto místě zbytečné, výčet atributů nemusí být nutně
definitivní. Místo toho dáme jenom stručný výčet atributů a to pro představu, co se dá od SysDHCP
očekávat.
Zony ................................. Tabulka zón
Indeces
Primary
Items
Zona
Items
Zona
Size = 32
S
Size = 1
Maska
Size = 2
Type = Integer
IPAdresa
Size = 16
Server
Size = 64
Rozhrani
Size = 16
Router
Size = 64
NameServer
Size = 64
WinsServer
Size = 64
SmtpServer
Size = 64
NtpServer
Size = 64
FileName
Size = 64
RootPath
Size = 128
NextServer
Size = 16
MxServer
Size = 64
SoaRefresh
SoaRetry
SoaExpire
SoaMinimum
SoaServer
Size = 32
SoaPerson
Size = 32
SoaTTL
LeaseDefault
LeaseMax
Komentar
Size = 80
Color
KdoZapsal
Size = 16
KdyZapsal
Size = 16
KdeZapsal
Size = 16
Skupiny .............................. Tabulka skupin
Indeces
Primary
Items
Skupina
Items
Skupina
Size = 12
S
Size = 1
Zona
Size = 32
Maska
Size = 2
Type = Integer
IPAdresa
Size = 16
Komentar
Size = 80
Color
KdoZapsal
Size = 16
KdyZapsal
Size = 16
KdeZapsal
Size = 16
Karty ................................ Tabulka karet / počítačů
Indeces
Primary
Items
MacAdresa
ByPocitac
Items
Pocitac
BySkPocitac
Items
Skupina
Pocitac
ByIpAdresa
Items
IPAdresa
Items
MacAdresa
Size = 18
S
Size = 1
Pocitac
Size = 32
Skupina
Size = 12
IPAdresa
Size = 16
Umisteni
Size = 32
Komentar
Size = 80
Color
KdoZapsal
Size = 16
KdyZapsal
Size = 16
KdeZapsal
Size = 16
Aliasy ............................... Tabulka aliasů
Indeces
Primary
Items
Alias
Skupina
Items
Alias
Size = 24
S
Size = 1
Skupina
Size = 12
LQDN
Size = 32
FQDN
Size = 64
Komentar
Size = 80
Color
KdoZapsal
Size = 16
KdyZapsal
Size = 16
KdeZapsal
Size = 16
Databáze obsahuje ještě řadu dalších tabulek včetně systémových, ale ty výše uvedené
jsou vitální pro vlastní evidenci.
Index kapitoly
Aktualizováno dne 20030609. Komentář: info@jlabs.cz